Pracovní náplň asistentky generálního ředitele rozhodně není o vaření kávy. Paní Mária Bartošková pracuje na této pozici již 21 let a podle jejích slov by sama někdy asistentku potřebovala. Mimo jiné se stará o přípravu a organizaci mnoha různých firemních akcí, například Dne otevřených dveří, dobrovolnické akce na pracovišti Březejc náležícího pod Centrum Kociánka Brno i Reprezentačního plesu PBS. V únoru 2020 se uskuteční již jeho 20. ročník a v rozhovoru nám paní Mária prozradila, na jaký program a hosty se můžeme těšit tentokrát. V letošním roce totiž PBS Velká Bíteš slaví 70. výročí založení firmy.
Lukáš Pololáník, redakce
Majko, zastáváš důležitou pozici asistentky generálního ředitele PBS Velká Bíteš. Kdy jsi přišla do PBS a na jaké pozici jsi začínala?
Do
PBS Velká Bíteš jsem přišla v prosinci 1984 a začínala jsem v meziskladu jako dělnice. V kanceláři místo tehdy nebylo. Po roce jsem přešla na personální oddělení a po druhé mateřské dovolené jsem nastoupila jako sekretářka na finanční úsek, to bylo v roce 1988. Na současné pozici pracuji od podzimu roku 1998.
Co vše máš na starost?
Představa, že asistentka se stará hlavně o vaření kávy, je úplně mimo. Na tuto činnost bych někdy opravdu potřebovala asistentku(smích). Mimo standardní agendy asistentky mám spoustu dalších povinností. Připravuji pro pana generálního ředitele podklady na porady vedení, zápisy z těchto porad, zápisy z jednání představenstva společnosti, zodpovídám za centrální archiv smluv, zodpovídám za čerpání stanovených limitů sponzoringu, včetně přípravy a předkládání smluv. Zajišťuji různé akce, Sportovní den pro zaměstnance s jejich rodinami, Den otevřených dveří, Setkání se zákazníky v rámci MSV Brno, tradiční Setkání zaměstnanců a také Reprezentační ples. Všechny tyto akce jsem do minulého roku organizovala s bývalou kolegyní Hankou Matouškovou a od letoška se snažím předávat zkušenosti novým kolegyním.
Reprezentační ples PBS určitě patří k nejvýznamnějším událostem. Jak náročná je jeho příprava a organizace a kdy se s ní musí začít?
Ples PBS je velice nároční záležitost. S přípravou dalšího plesu začínáme prakticky ihned po skončení stávajícího. Termíny pro hudbu máme rezervované 2-3 roky dopředu. Host večera, to je pořádný oříšek. Prakticky už v dubnu musíme mít opci. Dá se říct, že za uplynulých 20 let se u nás vystřídala celá plejáda našich zpěváků, a dokonce i pár známých kapel.
V únoru 2020 bude mít ples PBS kulaté jubileum. Kolikátý to již bude ročník a na co se můžeme těšit?
Ples bude v pořadí již dvacátý v novodobé historii. Pamatuji si, že kdysi dávno „fabrické plesy“ bývaly, ale já osobně jsem je nezažila, jednak nejsem rodilá bítešačka a také to bylo v době, kdy jsem na plesy ani chodit nemohla(smích).
Ples bude výjimečný v tom, že se bude konat v roce 70. výročí založení firmy. Tomu se pokusíme přizpůsobit vizuál plesu a určitě bude trošku jiný, než na jaký jsou naši hosté zvyklí. Věřím však, že budou spokojení. Věrní zůstáváme Vysočince a moderátorce Janě Musilové. Jako host večera vystoupí Marta Jandová se svou kapelou, nebude chybět tradiční vinný raut a samozřejmě pro milovníky cimbálu zahraje v předsálí galerie Kyničan. Půlnoční překvapení si zatím nechám pro sebe.
Měla jsi na starost přípravu všech 20 ročníků. Můžeš zavzpomínat, jaké zajímavé osobnosti a umělci na plese vystoupili?
Jak už jsem zmínila, zajímavých osobností a umělců bylo bezpočet. Na některé vzpomínám ráda, s některými bylo jednání složitější. Podle mé zkušenosti, ti, co nejvíce dokázali, jsou vstřícní, skromní a velcí profesionálové a stojí nohama na zemi. Ráda vzpomínám na Václava Neckáře, Petru Janů, Josefa Laufera, Jiřího Korna, Věru Špinarovou, Marii Rottrovou a Alexandra Hemalu.
Co se v jeho historii povedlo a co naopak nepovedlo? Co by bylo dobré změnit v budoucnu?
Tak tohle by asi měl hodnotit někdo jiný. Při takové akci se nemůžete zavděčit všem. Co se ale opravdu nepovedlo, bylo zpestření v podobě slzného plynu v klimatizaci v roce 2004. To si s našimi nervy pohrál nějaký vtipálek, ale zase jsme dokázali bleskově kulturák evakuovat, vyvětrat a pokračovat v zábavě do obvyklých tří hodin(smích).
A co by bylo dobré změnit v budoucnu? V první řadě by našemu kulturnímu domu slušela rekonstrukce, se stávajícími prostorami už toho moc nového vymyslet nejde. Co se týká programu, věřím, že nový vítr přinesou kolegové z marketingu, kteří by měli kompletně připravovat další ples. Letos si vše lehce oťukávají, děvčata se perou s tombolou. Věřím, že vše zvládnou na jedničku. Pokud o to budou stát, jsem připravena podělit se o své zkušenosti. Především administrativa spojená s takovou akcí je opravdu náročná a v neposlední řadě těsně před plesem začne také pořádná fyzická zátěž.
PBS se v nemalé míře věnuje společensky odpovědným aktivitám. Můžeš prosím připomenout ty nejdůležitější?
Myslím si, že je to obrovská zásluha našeho generálního ředitele. Je to člověk se silným sociálním cítěním a empatií a v tomto jsme naladěni na stejnou notu. Všichni nemají to štěstí, že jsou zdraví. Naše firma dlouhodobě podporuje spolky a sdružení zdravotně postižených, organizace, které poskytují sociální služby. Významnou měrou se podílíme na podpoře sportovních zařízení a klubů ve Velké Bíteši a okolí. Podporujeme také kulturní činnosti a školství. Myslím si, že PBS se podílí na zlepšování života v našem městě a regionu.
Dobrovolníci z PBS již odvedli obrovský kus práce v Březejci. Můžeme se v květnu 2020 opět těšit na další dobrovolnickou akci? Co bys vzkázala všem zájemcům o účast?
Kdysi před lety jsem se potkala s paní Doležalovou ze střediska Březejc. Abych pravdu řekla, neměla jsem ani ponětí, že takové zařízení blízko Bíteše funguje. Starají se zde o hendikepované uživatele, je zde škola, terapeutické dílny, v letošním roce zprovoznili chráněné bydlení v zrekonstruované budově. Nejdříve jsme se jako firma začali zúčastňovat charitativních dražeb na jejich plese, zde jsem se potkala s paní Chalupovou, bývalou ředitelkou pobočky ČSOB a ta mě zasvětila do dobrovolnické činnosti. Řekla jsem si, že u nás ve firmě zkusím přesvědčit své kolegy, abychom přiložili ruku k dílu. Pan generální ředitel mě podpořil. Musím říct, že nejdříve jsem oslovila své přátele a kamarády a postupně se k nám přidali další. Nakonec naše kmenová skupina čítá cca 15 lidí a každý rok se k nám pár dalších přidá. Není to moc, ale myslím si, že jsme tým, který dokáže zabrat a udělat kus práce. V příštím roce se samozřejmě do Březejce vypravíme znovu. A jsem připravena zařídit i autobusovou dopravu, kdyby se chtěli připojit další kolegové.
Co považuješ za svůj největší úspěch – pracovní i soukromý?
Pracovní úspěchy? Myslím si, že na tohle nedokážu jednoznačně odpovědět. Ke všem svým povinnostem se snažím přistupovat zodpovědně, plnit zadané úkoly včas a správně. Jsem ještě ze staré školy a jsem s touhle firmou spjatá a záleží mi na tom, aby fungovala.
Za svůj největší úspěch považuju svoji rodinu. Jsem pyšná na naše syny, na to, že držíme pohromadě a pomáháme si. A mám obrovskou radost z našich krásných, zdravých vnuček, které považuju za velký dar a zdroj své energie.